Návod na otevření svého já a uvědomění si podstatu našeho bytí

  Nejdříve si najít klidné místo, kde budeme jen MY /příroda, domov, ale bez mobilu a televize/.

*  Uvolníme se a zaposloucháme se do svého dechu, uvědomujeme si ho. V tomto momentu jsme bez myšlenek. Vypouštíme je.

*  Pokud nás v klidu napadají nějaké myšlenky, které nás odvádí od našeho zaměření na náš dech a my je začneme vnímat, tak si všímej co je to za myšlenky a jaké pocity při nich máš. Jsou to pocity příjemné? A nebo tyto myšlenky v nás vyvolávají další a další myšlenky a my máme v hlavě směs myšlenek, které nedávají někdy ani smysl.

Čím to je způsobené, že se nedokážeš uvolnit?

*  jsou to nezpracované zážitky z minulosti, které v sobě řešíme stále dokola aniž si to uvědomujeme. Jsou to pocity /emoce/ – smutek, vina, lítost, zloba.

*  který prožitek v našem životě nám způsobuje tyto myšlenky?

*  kdy jsme se přestali mít rádi?

*  kdo nám ublížil?

*  proč nejsme se sebou spokojeni?

*  proč nám ubližují slova druhých?

*  za co se viníme?

*  proč se vracíme do situací v minulosti?

Podstata všeho je to, že jsme se zapomněli radovat jen tak, že jsme, že dýcháme. Co je pro nás štěstí?

Situace, které nám stále běhají v hlavě, by jsme se měli naučit přijímat. Přijímat - odpouštět. Neřešit druhé, proč jsou takový, či makový. Proč se tak chovají atd.

Dávat sobě tolik lásky, protože si to zasloužíme.

*  není to jako ve škole, kde se učíme látku a odříkáváme ji. Je to o tom, říct mám se rád/a a cítit to uvnitř.

Základ je slovo přijímám – př. Řekněte si třeba 100x přijímám, že jsem krásná/ý - jaké pocity při těchto slovech cítíte? Snaží se vaše hlava vás přesvědčit, že to není pravda? Tak to budete říkat třeba 500x až ucítíte, že to je pravda. Toto slovo je opravdu při zjišťování příčin našeho problému kouzelné.

To samé slůvko odpouštím – komu je třeba odpustit? Někdy to býváme i my samy, že si nedokážeme odpustit. Něco jsme nezvládli, za něco se viníme atd.

S LÁSKOU