Hó oponopono

 

„Miluji tě. Omlouvám se. Prosím, odpusť mi. Děkuji ti.“
Havajská technika Hó oponopono přispívá k čištění našeho podvědomí, ve kterém sídlí bloky. Slouží k rozpuštění skrytých programů, které nám brání v dosažení naplnění našeho poslání na tomto světě i v dosažení našich přání, ať už jde o zdraví, vztahy, duchovní vývoj, hojnost nebo cokoliv jiného.
Hó oponopono je nástroj k umožnění návratu do tzv, nulového stavu, kde neexistuje nic a možné je VŠE.
V tomto stavu nesídlí žádné myšlenky, slova nebo činy, vzpomínky, vzorce, přesvědčení ani cokoli jiného. Prostě nic. Je to onen stav prázdnoty, o kterém se píše ve všech duchovních knihách a o jehož dosažení všichni hledající různými způsoby usilují. Nulový stav je stavem čisté lásky a nemá žádná omezení.
Každý člověk má k dispozici čočku skrze níž pozoruje svět. Každý z nás pohlíží na svět s myslí nastavenou určitým způsobem. Podaří-li se nám s pomocí stará havajské metody Hó oponopono opustit všechny naše iluze, vstoupíme do prostoru, který se dá nazvat svět bez hranic. Jedná se o techniku vedoucí k Nalezení vlastního Já. Je to proces vnitřního opouštění negativních energií s cílem nechat skrze sebe proudit čistou Lásku, čisté myšlenky a slova.
Hó oponopono je způsob, jak uvolnit energii starých emocionálních bolestí, které v nás vyvolávají nerovnováhu a následně i nemoci. Je to proces POKÁNÍ, ODPOUŠTĚNÍ A TRANSMUTACE, který pro dnešní účely aktualizovala význačná havajská kahuna Lapa au Morrnah Nalamaku Simeona. Klasický přístup k řešení potíží tkví v přesvědčení, že jádro problému leží v klientovi, ne v terapeutovi. Terapeuti si často myslí, že jsou zde pro to, aby pomáhali lidem nebo je zachraňovali. U havajské metody Hó oponopono je vše jinak – podle ní je skutečným úkolem terapeutů uzdravovat sebe samé z programů, které vidí ve svých klientech. Očistí-li program, který s ním sdílí, uleví se oběma stranám. A proto, abych byla jako terapeutka schopna úspěšně svému klientovi pomoci, musím uznat svou 100% zodpovědnost za to, co se stalo. Musím si tedy uvědomit, že jádrem problému je moje vlastní chybné uvažování, nikoliv chybné uvažování klienta. Většina terapeutů si vůbec není vědoma  toho /nebo to nechce připustit/, že se na každé obtížné situaci přímo podílejí. K tomu je totiž potřeba přijmout myšlenku, že na tomto světě jsme všichni propojeni a že to,co spatříme u druhého člověka, je také v nás. S pomocí Hó oponopono dokáže terapeut přeměnit své i klientovy chybné mentální vzorce v zdravé myšlení naplněné Láskou.
Zatímco mi začíná klient vyprávět svůj tíživý příběh, začínám pročišťovat své vlastní chybné myšlenkové vzorce, které se zhmotnily do podoby klientova problému. Když je mé chybné uvažování nahrazeno láskyplnými myšlenkami, děje se tak i u klienta a ten zvolna cítí úlevu.
Léčení pomocí havajské léčebné techniky Hó oponopono vyžaduje, aby se terapeutka nejprve spojila s Původním Zrojem nazývaným Bůh a v tomto propojení poprosila, aby ve mně Láska vyléčila všechny chybné myšlenkové vzorce, které se nejpre zhmotňují jako můj vlastí problém a potom jako problém klienta.Tato prosba je v podstatě jakýmsi procesem pokání a odpuštění. Vyžaduje od nás určitý stupeň odevzdání se a obrovskou důvěru v to, že bude vyslyšena.
Jistě Vás zajímá, jak na to.
1. způsobem je motlitba, kterou používala kahuna Morrnah:
BOŽSKÝ STVOŘITELI, OTČE, MATKO, SYNU V JEDNOTĚ… POKUD JSME SE JÁ, CELÁ MÁ RODINA I PŘÍBUZENSTVO A VŠICHNI MÍ PŘEDKOVÉ V MYŠLENKÁCH, SLOVECH, SKUTCÍCH A VE SVÉM JEDNÁNÍ DOPUSTILI VŮČI TOBĚ I TVÉ RODINĚ, NA TVÝCH PŘÍBUZNÝCH ČI PŘEDCÍCH ČEHOKOLIV ZLÉHO OD POČÁTKU STVOŘENÍ AŽ DO DNEŠKA, PROSÍME TĚ O ODPUŠTĚNÍ. DOPŘEJ NÁM OČIŠTĚNÍ, UVOLNĚNÍ A ODSTRANĚNÍ VŠECH NEGATIVNÍCH VZPOMÍNEK, BLOKŮ, ENERGIÍ A VIBRACÍ A PŘEMĚŇ TYTO NECHTĚNÉ ENERGIE V ČISTÉ SVĚTLO. A TAK SE STAŇ. AMEN
Kahuna Morrnah léčila prostřednictvím této prosby k Božskému Stvořiteli, skrze Božství, které je uvnitř každého člověka… jenž je ve skutečnosti nástrojem Božského Stvořitele.
2. způsob,který používá PhD. Ihaleakala Hew Len, je modernizovanou formou předchozí motlitby a spočívá v použití čtyř vět :
MILUJI TĚ
OMLOUVÁM SE
PROSÍM, ODPUSŤ MI
DĚKUJI TI

Skrze slova Miluji Tě se propojíme s Bohem. Bůh je Láska a vyjádřením lásky se na jeho energii napojíme. Slova “Miluji Tě” rozproudí zablokovanou energii, spojí nás s Božstvím. Jsou lístkem, který nás opravňuje ke vstupu do stavu neuvěřitelného klidu a míru. Když je vyslovujeme směrem ke Stvořiteli, začíná v nás vše očišťovat, abychom mohli zažívat zázrak přítomného okamžiku - svět bez hranic - nulový stav.
Podstata je milovat vše – např. nadváhu, závislost, problematické dítě, partnera …
Láska, na kterou se skrze slova “Miluji Tě” napojíme, přetváří nahromaděnou energii a uvolňuje ji. Vyslovením slov “Miluji Tě ” si otevíráme bránu k prožití Božství. Když máte hlavu zahlcenou programy, které se neustále přehrávají jako gramofonová deska, řekněte jim v duchu nebo potichu: “Miluji Vás, drahé myšlenky.  Jsem vděčná za to, že mám příležitost osvobodit Vás i sebe.“ Tyto slova opakujte znovu a znovu. Negativní myšlenky a programy se samy nikam neztratí, nevydají se na dovolenou ani neodejdou do důchodu, pokud jim to nenařídíte.
Omlouvám se – těmito slovy uznáváme, že se do našeho systému dostal nějaký virus neboli negativní program. Nemusíme tušit, jak to k nám přišlo. Např. má-li někdo nadváhu, jednoduše přijal program, který ji vytvořil. Tím, že vyslovíme slova “Omlouvám se”, sdělujeme Bohu, že ve svém nitru žádáme o odpuštění čehokoli, čím jsme si tento program přitáhli. Neprosíme Boha, aby nám odpustil, ale aby nám pomohl odpustit sobě samým! Přijímáme absolutní zodpovědnost  za vše, co se v našem životě  objevilo.
Prosím, odpusť mi – těmito slovy prosíme o čištění, uvolnění a odstranění všech bloků a negativních energií a o jejich transmutací v čisté světlo. Je to prosba naší  vědomé mysli ke Stvořiteli, aby změnil obsah našeho podvědomí v prázdnotu a abychom díky tomu opět objevili své vlastní Já.
Děkuji Ti – těmito slovy vyjadřujme Stvořiteli svou vděčnost a dáváme najevo víru, že se problém vyřeší k nejvyššímu dobru všech zúčastněných.
Práce terapeuta havajské techniky Hó oponopono spočívá v očišťování sebe sama. Skrze motlitbu nebo slova Miluji Tě, Omlouvám se, Prosím odpusť mi, Děkuji Ti prosí nejprve Lásku, aby očistila negativní energii, která se zhmotnila do problému. Energie se uvolní, vznikne prázdný prostor, do kterého může vstoupit Bůh a naplnit jej Světlem. Člověk potom již nejedná na základě bloků a negativních programů vycházejících z mysli, ale nechává se vést inspirací přicházející z Ducha, tedy od Boha.
Technika Hó oponopono vypadá jednoduše, ale vyžaduje určitou odevzdanost a trpělivost. Není to životní koncept Mac Donalda, kde přijedeme k okénku a okamžitě dostaneme hotové jídlo. Bůh není sluha. Je třeba čistit, čistit a čistit .
Aby vlastní Já bylo vlastním Já v každém okamžiku samo sebou je zapotřebí provádět Hó oponopono nepřetržitě. Čisti, vymazávej, vymazávej
a nalezni svou vlastní Šangrilu. Kde? V sobě!

Ukázka z knihy Svět bez hranic
Před dvěma roky jsem se doslechl o havajském terapeutovi, který vyléčil celé oddělení mentálně postižených vězňů - aniž by kterékoliv z nich viděl. Tento psycholog prostudoval jejich záznamy a pak se podíval do sebe, aby zjistil, jak vytvořil nemoc dotyčné osoby. A když se zlepšoval, zlepšoval se i stav pacienta.

Když jsem poprvé tento příběh slyšel, myslel jsem, že jde o legendu. Jak někdo dokáže vyléčit kohokoliv tím, že léčí sám sebe? Jak může i seberealizovaný mistr vyléčit šílené kriminálníky?

Nedávalo to smysl. Bylo to nelogické a příběh jsem zavrhl.

O rok později jsem ho však slyšel znovu. Dozvěděl jsem se, že terapeut používá havajskou léčitelskou metodu nazvanou hó oponopono. Nikdy jsem o ní neslyšel, ale nemohl jsem to pustit z hlavy. Pokud byl příběh pravdivý, chtěl jsem se dozvědět více.

Vždycky jsem věděl, že "stoprocentní zodpovědnost" znamená, že jsem zodpovědný za to, jak myslím a co dělám. Cokoliv nad to už nemůžu ovlivnit. Myslím si, že většina lidí takto také rozumí pojmu naprostá zodpovědnost. Jsme zodpovědní za to, co děláme, nejsme zodpovědní za to, co dělají druzí. Havajský terapeut, který léčil mentálně postižené lidi, mě naučil nový a pokročilejší náhled na stoprocentní zodpovědnost.

Jmenuje se Dr. Ihaleakala Hew Len. Náš první telefonát trval asi hodinu. Prosil jsem ho, aby mi vyprávěl celý příběh o své terapeutické práci. Hovořil o tom, že tři roky pracoval v havajské státní nemocnici na oddělení trestně stíhaných pacientů. Toto oddělení bylo nebezpečné a fluktuace psychologů zde byla velká. Personál často stonal nebo jednoduše odcházel.

Když měl někdo projít po oddělení, otáčel se zády ke stěně se strachem, že na něj pacienti zaútočí. Nebylo to příjemné místo pro práci, život ani návštěvu.

Dr. Len mi řekl, že své pacienty nikdy neviděl. Svolil, že bude mít kancelář a že bude pročítat záznamy pacientů. Když jimi procházel, pracoval na sobě. A když na sobě pracoval, pacienti se začali uzdravovat.

"Po několika měsících dostali dosud spoutaní pacienti svolení a mohli se začít volně pohybovat po prostoru. Některým zase byly sníženy dávky léků a ti, kteří byli původně označeni za nevyléčitelné, byli propuštěni."

Byl jsem z toho u vytržení.

"A to není všechno," pokračoval, "zaměstnanci se začali těšit do práce. Zlepšila se docházka a fluktace zaměstnanců skončila. Nakonec jsme tam měli více personálu, než jsme potřebovali, protože pacienti byli propouštěni a všichni zaměstnanci chodili do práce. Dnes je to oddělení zavřeno."

V té chvíli jsem to nevydržel a musel se zeptat: "Co jste se sebou dělal, co způsobovalo, že se tito lidé měnili?"

"Jednoduše jsem léčil tu část sebe, kterou jsem s nimi sdílel," odpověděl.

Tomu jsem nerozuměl.

Dr. Hew Len mi vysvětlil, že přijmout absolutní zodpovědnost za svůj život, tedy za vše, co se v mém životě objeví, znamená uznat, že vše kolem mne je mým vlastním výtvorem.

Tento výrok mě ohromil a bylo mi zatěžko jej přijmout. Nést zodpovědnost za něco, co řeknu nebo udělám, je jedna věc. Nést zodpovědnost za něco, co říkají nebo dělají druzí, je něco úplně jiného. Pravda je taková: Převezmete-li plnou zodpovědnost za svůj život, pak všechno, co vnímáte jakýmkoli ze svých smyslů, nesete za to zodpovědnost, protože je to váš život.

Stručně řečeno: můžete vyléčit všechno, co se vám nelíbí a co prožíváte: terorismus, politiku i hospodářství své země. Lze říci, že tyto věci ve skutečnosti neexistují a jsou to pouze vaše vlastní projekce. Problém není v nich, ale ve vás.

Vím, že to je obtížné to pochopit, natož to přijmout nebo podle toho opravdu žít. Vinit druhé nebo své okolí je mnohem snažší, než přijmout naprostou zodpovědnost. Během rozhovoru s Hew Lenem jsem začal chápat, že léčení z jeho pohledu a v duchu hó oponopono znamená milovat sám sebe. Chcete-li zlepšit svůj život, musíte jej vyléčit. Chcete-li někoho uzdravit, a může jít klidně o mentálně chorého vězně, musíte nejprve vyléčit sebe.

Zeptal jsem se, Dr. Lena, jak to dělal, když léčil sebe. Co přesně prováděl, když se díval na záznamy pacientů.

Jenom jsem si neustále opakoval  ,,omlouvám se" a  ,,miluji vás", vysvětlil.

To je vše?

Ano, to je vše.

Zdá se, že milovat sebe samého je nejlepší způsob, jak se zlepšit a jakmile se zlepšíte, zlepšíte i svůj svět. Dovolte mi krátký příklad, jak to funguje: jednou mi kdosi poslal email, který mě naštval. Dříve bych se s tím vyrovnal tak, že bych začal pracovat se svými citovými hot buttons nebo bych se snažil argumentovat s člověkem, který mi poslal ten hnusný vzkaz.

Tentokrát jsem vyzkoušel metodu Dr. Lena. V duchu jsem si opakoval: "Omlouvám se" a "Miluji tě". Neříkal jsem to nikomu konkrétnímu. Jednoduše jsem vyvolával duch lásky, který měl uvnitř mě vyléčit to, co způsobilo vnější podmínky.

Během hodiny jsem dostal email od stejného člověka. Omlouval se za svůj předešlý vzkaz. Nezapomeňte, že jsem neudělal nic pro to, aby se mi někdo omluvil. Ani jsem mu neodpověděl. Přesto, tím, že jsem opakoval "Miluji tě", jsem jaksi v sobě vyléčil to, co způsobilo jeho chování.
Později jsem se zúčastnil hó oponopono semináře doktora Lena. Nyní mu je sedmdesát roků, je považován za staršího šamana a je poněkud uzavřený. Chválil moji knihu The Attractor Factor. Řekl mi, že když se zlepším, vibrace mé knihy stoupnou a všichni to budou cítit, až ji budou číst. V krátkosti, jakmile se zlepším, moji čtenáři se zlepší.

"A co knihy, které už jsou venku, které se už prodaly?" zeptal jsem se.

"Žádné venku nejsou," vysvětlil a znovu mě ohromil svou mystickou moudrostí. "Jsou stále v tobě."

Jinými slovy, vně neexistuje.

Tato pokročilá technika si zasluhuje podrobné vysvětlení a k tomu by byla zapotřebí celá kniha. Postačí, když řeknu, že budete-li chtít zlepšit cokoliv ve svém životě, můžete to udělat jenom na jednom místě - v sobě.

"A až to budete dělat, dělejte to s láskou."

4 části vlastního Já - v každé molekule hmoty
1. Vnitřní dítě - podvědomí
2. Matka - vědomí
3. Otec - nadvědomí
4. Božství - božská inteligence
Obtíže začínají na úrovni myšlenky, problém je v tom, že všechny vzpomínky na osoby, místa či věci jsou prostoupeny bolestí. Samostatně fungující intelekt dovede pouze organizovat, nedokáže problém řešit. Organizování věcí není způsob, jak řešit problémy. Je třeba je nechat odejít. Nemusíte znát podstatu problému. Co se od vás vyžaduje je všímat si problematických zážitků, ať na fyzické, mentální nebo emocionální úrovni.
Chcete-li něco vyřešit, pracujte na sobě. Co uvnitř mě způsobilo, že mi tenhle člověk vadí? Lidé se ve vašem životě objevují proto, aby vás obtěžovali. Pokud to víte, můžete se povznést nad každou situaci. Jedinou podmínkou je převzít 100% zodpovědnost za vytvoření naprosto všech okamžiků svého života bez výjimky.
Omlouvám se. Prosím o odpuštění za všechno, co se děje uvnitř mě a projevuje se jako problém.
Naprostá zodpovědnost znamená přijmout vše a naprosto vše, co vstupuje do vašeho života - všechny lidi i s jejich problémy, neboť jejich problémy jsou i vaše. Vyskytují se ve vašem životě, a pokud převezmete plnou zodpovědnost za své prožitky, pak musíte také převzít plnou zodpovědnost za ty jejich. To vy jste zdrojem všech zkušeností. Člověk jedná buď ze vzpomínek nebo z inspirace. Vzpomínka vychází z mysli, inspirace je otevřenost. Výsledkem je, že se Božství nedostane ke slovu, neboť jsme příliš zaneprázdněni šumem ve své hlavě.
Inspirace přichází od Božství, kdežto vzpomínka je program kolektivního nevědomí lidstva. Když na druhém člověku vidíme něco, co se nám nelíbí, máme to také s největší pravděpodobností v sobě. Jedním z nejnaléhavějších problémů světa je nenávist žen vůči mužům, je hluboce zakořeněná. Pokud jste nejprve sami sebou, nemůže vám být odepřeno nic, co je pro vás dokonalé, celistvé, úplné a správné. Jste-li sami sebou, zažíváte přirozeně dokonalost prostřednictvím Božských Myšlenek, Slov a Skutků. Přenecháte-li svým toxickým myšlenkám přední úlohu, zažíváte automaticky nedokonalost ve formě nemocí, zmatku, trpkosti, deprese, posuzování a chudoby.
Je bytostně důležité pro váš život přijmout postoj "Miluji tě" vůči všemu, co mě potká, ať již špatné či dobré. Vědomá mysl má propustnost 15 bitů. Skutečnost však vytváří 15 miliónů bitů v každém okamžiku. Není proto v lidských silách porozumět všem vlivům, které na nás působí. Jediné, co nám zbývá, je odevzdání a důvěra.
Chcete-li napravit cokoliv ve svém životě, od financí až po vztahy, existuje pouze jediné místo, kam se obrátit - do sebe.
To, co si my, lidé, neuvědomujeme, je náš neustálý odpor k životu. Tento odpor nás neustále vzdaluje od našeho vlastního Já, od svobody a inspirace, ale zejména od Stvořitele. Dalo by se říci, že jsme vyhnanci, kteří se bezcílně toulají pouští své vlastní mysli. Nedbáme výzvy Ježíše Krista, který říká:" Neodporujte." Neuvědomujeme si, že Klid a mír začíná mnou. Vzdor s sebou přináší neustálý pocit nejistoty a duchovní, mentální, fyzické, finanční a materiální strádání. Na rozdíl od Shakespeara si však nejsme vědomi toho, že neustále odporujeme, místo abychom se nechali unášet proudem. S každým vědomým bitem zažíváme minimálně jeden milión bitů nevědomě. Ten jeden bit nás nespasí.
Obnovený proces hó oponopono, proces pokání, odpuštění a přeměny, je výzvou k tomu, aby Láska odstranila toxické energie a zaujala jejich místo. Láska toho docílí tak, že nejprve projde myslí, počínaje duchovní myslí, nadvědomím. Pak prostoupí intelektuální myslí, vědomou myslí, a osvobodí ji od energie myšlení. Nakonec se přesune do emoční mysli, podvědomí, kde očistí myšlenky od toxických emocí a naplní ji sama sebou.
Máte-li s někým problém, netýká se to toho člověka. Reagujete na vzpomínku, která vystoupila na povrch. S tím máte problém, ne s tím druhým člověkem. Prosím, odpusť mi, neříkáte Božství, aby to slyšelo, říkáte to proto, abyste to slyšeli vy
Když začnu za tichých, sladkých dnů svolávat
ke schůzce vzpomínky na dávno zašlý svět,
jen vzdychám, co je pryč těch, jež jsem míval rád,
a cítím poznovu starý žal z kvapu let.
Pak znovu zabolí bol, který dávno ztich,
A znovu těžce čtu po řadě každý sten
na smutném účtu mých štkaní už proštkaných,
jejž musím platit zas, ač byl už zaplacen. W. Shakespeare - Sonet 30
Očekávání a záměry nemají na Božství vliv. Božství jedná svým vlastním způsobem podle svého vlastního času a postupuje svou vlastní cestou. Záměry jsou svým způsobem omezující. Dejme tomu, že se rozhodneš zaparkovat v přední řadě. Takový je tvůj záměr. Božství ti ale poskytne místo míli vzdálené. Proč? Protože potřebuješ více chodit. Nech tomu volný průběh.
Způsobem jak opustit vzpomínku, je poslat Božství lásku. Božství slyší a odpovídá takovým způsobem, který je nejlepší pro všechny a v době, která je nejlepší pro všechny. Na nás je volba, ale ne rozhodnutí. Rozhoduje Božství.
Smyslem života je návrat k lásce. Abychom jej naplnili, musíme si uvědomit, že neseme stoprocentní zodpovědnost za vytváření přesně toho života, který žijeme. Musíme si uvědomit, že naše myšlenky vytvářejí náš život takový, jaký je. Problémy nespočívají v lidech, místech ani situacích, ale v myšlenkách na ně. Je třeba, abychom si uvědomili, že nic neexistuje "vně". V jednoduché formulce "Miluji tě" se nacházejí tři prvky - vděčnost, úcta a transmutace - které mohou proměnit vše. Formulky, které odříkávám, jsou jako čarovná slůvka, která odemykají zámek k vesmíru. Když je odříkávám , mám pocit, že recituji báseň a otevírám se Božství a jeho očistnému procesu, jež maže všechny programy, které mi brání být tady a teď. Omlouvám se. Prosím, odpusť mi. Miluji tě. Děkuji ti.
Tvoje volba je pouze čistit, nebo ne. Jsi-li čistý a dostaví-li se inspirace, pouze jednáš. Nepřemýšlíš o ní. Pokud ano, pak ji s něčím srovnáváš. A to něco je vzpomínka. Vymaž vzpomínku, nemáš na výběr. Pak existuje pouze inspirace a reaguješ na ni bez zapojení rozumu. To je vše.
Lze to přirovnat k velké symfonii. Každý z nás hraje na svůj hudební nástroj. Ani jeden nástroj není stejný. Aby se mohl hrát koncert a všem se líbil, je potřeba, aby každý hrál svůj part, nikoli part někoho jiného. Když se nechopíme svého nástroje anebo si myslíme, že někdo má lepší, dostáváme se do potíží. To je vzpomínka.
Vzpomínky dokážou peníze odhánět. Máte-li jasno v penězích, budete je mít. Vesmír je dává, pokud je přijmete. To vzpomínky od vás peníze odhánějí anebo způsobují, že je nevidíte. Očistit se lze opakováním slov Miluji tě. Na peníze se skutečně váže velká spousta vzpomínek. Tím, že je očišťujete, očišťují se pro všechny.
Modlitba je prosbou o odpuštění vnitřních pohnutek způsobujících vnější projevy. Modlitba je obnovení spojení s Božstvím. Zbytek tvoří víra, že nás Božství uzdraví. S vaším uzdravením se léčí i vnější svět. Vše bez výjimky se nachází uvnitř nás. Je třeba, abychom si uvědomili, že modlitba je jako most k Absolutnu a je dokonalá. Funguje naprosto bezchybně, pokud jejímu uskutečnění nebráníme svou nedbalostí.