"VYČERPÁNÍ" NADLEDVIN

"VYČERPÁNÍ" dřeně NADLEDVIN stresem Autonomní (vegetativní) nervový systém řídí vůlí neovlivňované tělesné funkce. Dělí se na sympatický nervový systém (který zrychluje srdeční frekvenci, zvyšuje krevní tlak, rozšiřuje průdušky a zornice, zpomaluje činnost trávicího ústrojí atd.) a parasympatický nervový systém (který zpomaluje srdeční činnost, zužuje průdušky, zmenšuje zornice, vyvolává slinění, zvyšuje činnost trávicího ústrojí atd.). K výrazné aktivaci sympatiku dochází při "poplachu v těle" - při stresu. Stres je odezvou na jakoukoli výraznou tělesnou či duševní zátěž. Probíhá při něm mobilizace veškerých sil organismu, a to i za cenu jistých následných nepříjemností. Adrenalin je hormon dřeně nadledvin. Účinkuje podobně jako sympatický nervový systém - zrychluje a posiluje srdeční činnost, zvyšuje krevní tlak i štěpí zásoby energie, čili pomáhá nám k větším výkonům. Jenže co je to za výkon bát se, nevěřit v pomoc druhých ani shůry a ustavičně o něčem pochybovat. Každá vzedmutá vlna se brzy propadne do hlubin. Obdobně se po velkém stresu dostaví hluboký útlum. :-( Když žena pečuje několik měsíců o těžce nemocnou maminku či tchýni, velkou zátěž (neboť přitom chodí do zaměstnání a zajišťuje chod své rodiny) bez onemocnění vydrží. Ale poté, co její maminka či tchýně naposledy zavře oči a odloží své vyčerpané tělo, je třeba půl roku "úplně na hromadě" a onemocnění se u ní střídají jako vrabci u krmítka (nezřídka jich vypukne několik najednou). Udělal jsi, co jsi měl, ale již nemůžeš. Nebo jsi nezvládl, s čím ses měl s nadhledem vypořádat, a též jsi bez sil. Co teď ? Uveď svou mysl do klidu. "Prázdno v hlavě" a nepřítomnost myšlenek (např. na úkoly spojené se zaměstnáním poté, co z něho po skončení pracovní doby odejdeš) je darem, který umí všichni ocenit, ale jejž málokdo v sobě objeví. Dar uvedení se do pokorného ticha využívají pouze lidé, kteří smysl 261svého života opravdu poctivě hledají. Už jsi odhalil, proč žiješ a co máš sobě i světu svým životem přinést ? Víš, čím můžeš skutečně obohatit sebe i okolí ? Jestliže se zastavíš a nebude v Tobě žádné přání, žádná myšlenka a ani strach, tehdy se Tě nic nedotkne, nic Ti neublíží. Pomluva, střepy, oheň, meč - všechno se od Tebe odrazí. Ale pozor ! Nechť Tvé myšlenky nezklidňuje a "na dovolenou" neposílá či lepšími nenahrazuje někdo jiný. Tohle je úkol, který máš vyřešit víceméně sám (minimální podpora od druhých se samozřejmě předpokládá). Pouze taková léčba zbytečného stresování má pro Tebe smysl a "věčnou" cenu. Vědomě, trpělivou snahou a přiměřeným nadhledem nad bolestmi i radostmi světa máš pozitivně ovlivnit svůj život. Naplň se optimismem. Zastav splašeného koně negativního a egem neblaze poznamenaného myšlení. Vždyť nemusí a ani nikdy nebude všechno po Tvém. Dopřej klidu sobě i svobody druhým. Pak k Tobě přiběhne bělouš poznání. Jízda na něm je zajímavým vyhlídkovým letem. Když dojdeš k Poznání, vznášíš se nad světem, pluješ mezi hvězdami a pochopíš vše, co se kdy stalo, právě se děje či zítra stane. S metodami ovládajícími podvědomí, které občas vedou k omezení psychických obtíží a lepšímu zvládání stresu, je to jako s výletem s cizími dětmi. Nikdy nevíte, zda výlet přinese opravdu radost a uspokojení všem jeho účastníkům - jak Vašim dětem, které si přejí, aby s nimi na výlet šli kromě Vás i jejich kamarádi, tak i Vám, kteří milujete svá dítka, avšak na druhé straně toužíte po klidu a chvilce spočinutí. Společná hra dětí s kamarády ji přinést může, ale také nemusí. Pro kousek štěstí je člověk schopen činit podivné věci a úplně zapomenout na zdravý "selský" rozum. Dá-li mu někdo naději (třeba finančního prospěchu ve zvláštním způsobem organizované hře), nedbá nebezpečí a "hurá do toho". V léčení zdravotních potíží tomu není jinak. Například po působení kdovíjak schopného terapeuta na vědomí stresováním unaveného člověka sice vzroste jeho klid, mysl chorého se povznese a odpoutá od světských strastí, jenomže zároveň k němu přistoupí nové neznámé, morálním a duševním kvalitám daného uzdravovatele odpovídající síly. Obvykle vedle sebevědomí vzroste i vnitřní pokoušení člověka: "Už jsem v pořádku, nyní mohu konečně dělat, po čem jsem dlouhé roky toužila." Častým výsledkem nezvládnutého přívalu sebevědomí bývají neuvážené a chybné konce manželství. "Zjistila jsem, že si zasloužím lepšího muže. Tak jsem si nejprve pořídila milence a teď se rozvádím. Chlapa si najdu, kdy budu chtít," svěřuje se regresní terapií "uzdravená" žena kamarádce. Všichni s podvědomím pracující lidé nejsou "nebezpeční". Avšak jak toho dobrého poznat ? Vypráví-li Vám dotyčný, abyste jeho schopnostem uvěřili, o svých klientech, buďte opatrní, neboť mu vládne hlava. Hovoří-li o nešťastných lidech a usouzených lidských duších, tehdy více vnímá srdcem a jeho "vrtání se" v minulosti je většinou okrajovým oborem jeho působení. Nezvládne-li pacient pokušení, které k němu přistoupilo během ovlivňování jeho mysli někým druhým, projeví se to velmi negativně - dřívější potíže se začas vystupňují a mají těžší projevy. Kdo o sobě říká, že dokáže probudit Vaše podvědomí a skrze ně Vám pomůže získat ztracené zdraví, ten obvykle ještě nezvládl sám sebe. Pokud se Vás tato slova dotýkají, poněvadž se snažíte tímto způsobem pomáhat lidem s jejich obtížemi, nezlobte se a ani neoponujte, že máte "výsledky". Snažte se výše psané pochopit. :-) Zatím svět vnímáte hlavně rozumem, znáte poučky, duchovní zákony, v jisté míře ovládáte určité síly. Avšak to nestačí. Naplňte, prosím, i svá srdce opravdovou láskou. Pravdu hledejte ne v životech, nýbrž v životě (současném). "Co bolo, to bolo, terazky som majorom," říkal hrdina jedné humorné knihy a tím Vám (kromě toho, že jste se jeho hloupostem pořádně nasmáli) nabízel i velkou moudrost. ;-) Nežli své tělo i duši svěříte někomu do rukou a půjdete se k němu jakýmkoli způsobem léčit, vzpomeňte si, že jemné jsou odstíny dobra a málo stačí k svedení člověka ze správné cesty. Zdravé sebevědomí je poklad, který v sobě musí objevit, vykopat a od jistých nánosů očistit každý sám. Šťastný je člověk, který najde poklad zdravého sebevědomí. Avšak stálé štěstí a jistotu získá, teprve až bude každým svým krokem i myšlenkou, každým svým nádechem i výdechem zakořeněn v Bohu. Trvalý pocit bezpečí a blaha v duši rovná se životu v Poznání. Jedno, možná dvě či tři lidská zrna z obilí, které je po sklizni uskladněno ve velkém silu, dosáhnou úplného a od určitého okamžiku trvalého otevření korunní čakry (i všech nižších energetických center), ze srdce jim příjemně jako jarní sluníčko září paprsky lásky a nad hlavou nosí "svatý talíř". Vše, co se děje, činí Bůh. A vše, co činí, je dobré, jenže my to ve své nedokonalosti nedokážeme uvidět a pochopit. Všechno se děje s vědomím a pomocí vysoce chápajících, milujících a čistých duchovních sil. Každý má svou duchovní ochranu. Čím morálněji žije a víc lásky rozdává, tím jsou šiky jeho ochránců a pomocníků větší. A proti nim stojí temnota, svádění člověka povzbuzováním ega a matením strachem. Vírou, že své zkoušky zvládneš, a příjemným chováním se "dáváš" k bílým. Strachem, nervováním se tím, co stejně sám nezměníš, křikem i pomluvami zvyšuješ "palebnou sílu" druhého družstva. Určitě dobře si vybereš dres a Láska zvítězí i v Tvém životě. Život Tě učí sebeovládání - někdy se máš beze zloby zapírat, jindy musíš rychle aktivizovat všechny své síly a vynaložit je pro uskutečnění dobré věci. Až zestárneš, měl bys být mnohem lepší nežli ve svých třiceti letech. Lepší neznamená být moudřejší díky mnohokrát natlučeným kolenům, rozbité bradě, čelu a nosu. Ve stáří bys měl být i veselejší, optimističtější, láskyplnější a na lidi se uctivěji dívat. Nežehrej na svůj život, pořád neomílej svá omezení a trápení. Uč se život přijímat a milovat, jaký je, a uvidíš, kolik nádherných dnů v něm prožiješ. Život dávající slunce svítí do příbytků a do osudů všech. Je jenom na Tobě, zda ze své pevnosti nevíry vyjdeš ven, otevřeš své srdce i všechny smysly a pocítíš jeho teplo a lásku. Zůstaneš-li ve svém sklepení ponurých myšlenek, užiješ si málo radosti i slunečních paprsků a Boha nikdy nespatříš. Vlastní život si píšeš hlavně Ty sám. Radost a štěstí do svých dalších dnů přivolávej správným jednáním, pozitivním myšlením a nedogmatickou, z lásky a porozumění utkanou vírou. (PSYCHOSOMATIKA - Co nám tělo říká - M. Hrabica)